Rhampholeon, Brookesia, Calumma

(Obecně o chameleonech)

Chamaeleo InfoWeb

© Sanchez
 Chamaeleo InfoWeb
2005

bojars
Čerpáno z knihy Chameleoni a gekoni od R. Krause a M. Kociána

Opisované druhy:


Rhampholeon kerstenii (brokesie Kerstenova)

je rozšířena především podél východoafrického pobřeží od Somálska přes Keňu až do Tanzanie. Má hrdelní hřeben, který sestává z izolovaných párových kuželovitých šupin a výrazně zvětšené kuželovité šupiny má i na nose. Na hřbetě má dosti nevýrazný hřeben tvořený jedinou řadou zvětšených šupin. Kůži má drsnou jako smirek. Její základní zbarvení je bezové až světlehnědé s tmavšími podélnými pruhy proměnlivé intenzity. Sliznici tlamičky a jazyk máji tyto brokesie žloutkově žluté až oranžovožluté barvy. Oční otvor ve srostlých víčcích mají mimořádně malý. Samice dorůstají délky maxima l -ně 82 mm, samci kolem 90 mm, velikost se lehce liší podle populace.

Brokesie Kerstenova žije na povrchové vrstvě země nebo těsné pod touto vrstvou v deštných lesích, mezi zvadlými listy nebo v trávě. Nejčastěji je ji možno nalézt na okraji pralesa, nevyhýbá se, ale ani lidským sídlištím.

Tento druh brokesií je prozatím chován jen velice zřídka. Vyhovuje jí terárium o rozměrech minimálně 30 x 30 x 50 cm. Jako substrát použijeme asi 5 cm písku smíšeného s rašelinou, ten pak pokryjeme stejně vysokou vrstvou suchého listí. Terárium osadíme vhodnými rostlinami a doplníme několika větvemi. Teplotu udržujeme na 25 - 28 °C, v noci ji snižujeme na 18-22°C. Rosíme vždy ráno, svítíme asi 14 hodin denně. Krmení podáváme jednou za 3 - 5 dní, živí se mouchami, cvrčky, šváby, svinkami a sarančaty.

Březost samice trvá asi 50 dní, pak snáší až 9 vajec. Vejce po vykladení odebereme a inkubujeme je v mírně vlhkém vermikulitu při teplotě 28 °C. Mláďata se líhnou po 50 - 55 dnech, odchováváme je jednotlivé v malých teráriích.


Rhampholeon spectrum (brokesie listová)

žije ve střední Africe od východní Nigérie až po Tanzanii. Vyskytuje se i v nadmořských výškách 2400 m. Podobá se suchému listu. Je sytě hnědá, asi 7 - 9 cm dlouhá (z toho ocas zabírá jen asi 2 cm a je téměř nechápavý). Má zavalité, mohutné tělo. Na nose má malé výrůstky, které přesahují až o několik milimetrů přes okraj čenichu. Nemá hrdelní hřeben a její nevýrazný hřbetní hřeben je tvořený dvěma řadami šupin.

Chováme ji v pralesním teráriu o rozměrech nejméně 30 x 30 x 30 cm, raději jednotlivé než v párech. V teráriu, kde bude samice klást vejce, musí být alespoň pěticentimetrová vrstva substrátu; na tu pak navršíme zhruba stejnou vrstvu suchého listí a přidáme větve a živé rostliny. Terárium vytápíme na 25 - 28 °C, v noci na 20 - 22 °C. Svítíme 14 hodin denně, rosíme dvakrát denně.

Brokesie listová se živí malými cvrčky, mouchami, zavíječi a jejich larvami. Spotřebu vody pokrývá výhradně olizováním z listů rostlin.

U tohoto druhu jsou samci tak vzácní, až se někteří odborníci domnívali, že se samice rozmnožují parrenogeneticky, tedy bez oplodnění, podobné jako některé druhy leguánů a ještěrek. K páření přemisťujeme samici do terária samce, který většinou okamžitě začne s námluvami. Samice, která je připravena k páření, zdánlivě ustupuje. Po určitém čase se však nechá dostihnout a dochází ke kopulaci. Asi čtyřicet dní po úspěšném spáření vyklade samice 2 -5 vajíček, které ukládá na konec vyhrabané dutiny. Inkubace a odchov je obdobný, jako u předchozího druhu.


Brookesia minima (brokesie nejmenší)

žije výhradně na ostrůvku Nosy Be u Madagaskaru. Dává přednost stinným místům na okraji pralesa nebo ve vyschlých potočních korytech. Celý den pátrá po potravě. Večer pak šplhá na větve a keře, kde ve výší asi 10 cm nad zemí tráví noc. Samci tohoto druhu dosahují délky pouhých 28 mm, samice 34 mm včetně ocásku (který bývá dlouhý cca 12 mm). Tělo mají válcovité, hlava je nasazená bez výrazného přechodu. Krátký čenich směřuje šikmo dolů. Na těle mají nepravidelné šupiny a vlnovky složené z malých vrásek. Přilbu mají rovněž vrásčitou. Na hřbetě se jim táhne dvouřadý hřeben. M už bylo uvedeno, samci jsou obvykle menší než samice a více zploštělí, odlišují se rovněž zesíleným kořenem ocasu, kde mají ukrytý hemipenis. Tyto brokesie nejsou příliš agresivní, chovat pohromadě více samců je však -jako ostatně prakticky u všech druhů - vyloučeno.

Pro skupinu l, I nebo l ,2 postačí terárium o rozměrech min. 40 x 40 x 40 cm. Vhodným substrátem je zahradní zemina, kterou doplníme několika kousky kůry a větvemi na šplhání. Terárium by mělo být roseno třikrát až pětkrát denně, aby se udržela vlhkost 80 - 100 %. Denní teplota vyhovuje v rozmezí 23 - 25 °C, v noci snižujeme až na 18 - 20 °C. Osvětlení necháváme zapnuto 12 hodin denně. Pro svou malou velikost se tyto brokesie živí pouze octomilkami, mšicemi a chvostoskoky. V žád­ném případe jim nesmíme dávat cvrčky, protože by jim mohli být nebezpeční. Pijí kapičky vody z rostlin.

Samec si samici namlouvá trhavými pohyby hlavy a kýváním. Odmítání páření dává samice najevo silnými pohyby boků. Pokud se chová neutrálně, je připravena k páření. Samec se jí pak vyšplhá na hřbet a nechává se nosit po teráriu i několik hodin. Ke kopulaci obvykle dochází večer nebo v noci. Po 4 - 6 týdnech samice klade zpravidla dvě vejce, z nichž se líhnou mláďata jíž po několika dnech. Mláďata je třeba chovat individuálně při teplotě 22 °C.


Calumma parsonii (chameleon Parsonův)

Žije v deštných lesích na východním pobřeží Madagaskaru a na ostrově Sainte Marie. Tamější klima se vyznačuje silným sezónním kolísáním mezi velmi vlhkým a teplým létem, poměrně suchým a teplým podzimem, vlhkou chladnou zimou a suchým teplým jarem. Přibližná imitace ročních dob je pro úspěšný chov v zajetí nezbytná. Chameleoni tohoto druhu se zdržují na stromech ve výšce l - 5 m, někdy i v korunách. Dorůstají délky až 60 - 65 cm, samice jsou menší.

Je to jeden z největších a nejkrásnějších chameleonů. Samci mají na nose kostěné ošupené výrůstky, přilbu mají vzadu značně zvýšenou a široce zakulacenou. Ošupení těla je stejnoměrné. Základní barva samců je většinou modrá, tyrkysová nebo zelená, oči mají vždy barevně odlišené. Na bocích mají často žlutou skvrnu. Obě pohlaví mají pruhovanou kresbu, která zasahuje až na ocas. Samice bývají zelené, žluté nebo bezové.

Chováme je v párech nebo jednotlivě, min. rozměry terária pro pár jsou ovšem 2 x l x 2 m (k jednotlivému chovu postačí terárium 75 x 75 x 75 cm). Boční stěny obložíme korkem, jako substrát použijeme směs písku a rašeliny - samice potřebuje alespoň 30 cm vysokou vrstvu. Dále přidáme silné suché větve a robustní popínavé rostliny, ideální je malý potůček nebo vodopád, ze kterého chameleoni pijí, ale stejný účel splní časté rosení. V létě svítíme 14 hodin, v zimě zkrátíme přisvětlování na 10 hodin. Pokud chceme zvíře přezimovat, začínáme s tím až v druhém roce života. Na klimatické cykly severní polokoule si zvyká poměrně dobře. Je to ideální druh pro chov v místnosti.

Během období rozmnožování zdraví samec samici kývavými pohyby. Pokud samice není připravená k páření, vyhýbá se samci a odpovídá bočními kývavými pohyby. Jestliže připravená je, čeká vsedě na samce s ocasem stočeným do spirály. Kopulace trvá 10-30 minut, březost trvá asi 100 dní a samice po ní klade 16-30 vajec do tunýlku, který je stejné dlouhý, jako ona. O úspěšné inkubaci nemáme žádné informace.


  © Chamaeleo InfoWeb - Sanchez.wz.cz - stránky chovatelů a přátel chovatelů chameleonů a nadšenců teraristiky.